RESTAURACE U KAZDŮ

Restauraci „U Kazdů“ nemůžete minout. Každý, kdo Budišovem projede, musí jet okolo. Je to totiž na křižovatce. Pojedete-li, či se budete přepravovat pěšmo od zámku, tak se dostanete nad koleje a za chviličku už uvidíte takové veliké sousoší téměř vprostřed křižovatky. Vlevo se jede do nákupního střediska, k poště a k lékařům, vpravo do Hodova, rovno pak.., ale to je jedno. Naše cesta končí právě tady. V restauraci „U Kazdů“. Otevřeno je každý den od desíti, v neděli pak od devíti hodin a kdy se zavírá, to je vždycky podle oho, kolik je hostů. Čili policejní hodina se zde nedrží. Obědy jsou zde podstatné. Restaurace má i svoje nekuřácké oddělení odděleno od lokálu, takže hladoví nekuřáci mohou klidně požívat, aniž by museli k tomu i inhalovat. To je níže zmíněný salonek. Každý den si  zde můžete vybrat ze spousty jídel, jak se říká, na objednávku, ovšem! jsou zde pro vás připravena i jídla takzvaná hotová, čili  nabídka dne, v cenově příslušném denním menu o dvou jídlech hlavních a polévkách. Pak i výrobky studené kuchyně, čili klobásy, tlačenky, nakládané hermelíny a utopenci, či klasický salám s cibulí a octem. Ale ty obědy, ty jsou, myslím podstatné a vařit tady umí, to mohu potvrdit. Stejně tak jako pivo. Toho rady čepují několik druhů. Předně jsou to jedenáctky z pivovaru jihlavského, a sice: jedenáctka Ježek a jedenáctka nefiltrovaná, takřečený kvas. Potom, aby si přišli na své i dvanáctkáři, je tu k dispozici, o této síle mok z černohorského pivovaru. A pro poloabstinenty, či pro ty, kteří už nic nesnesou je tady z téhož pivovaru desítka a taky jsem tam viděl nějaký řezák No, na zahrádce, takže teď víte, že je zde i zahrádka, čepuje se pak Maestro, takzvané pivo přesýpací a Telčský Zachariáš, což je pivečko velmi mocné, tuším, že je to čtrnáctka, no, a, tu Jihlavu i Černou horu z vnitřního výčepu vám sem přinesou taky. Čili jsem vám sdělil, že zahrádka má svůj samostatný výčep, který je v salonku, kde můžete pořádat menší oslavy. Zahrádka je plně provozuschopná i deštivých, ba i bouřlivých letních dnech, protože je zastřešena. Tedy z poloviny. Druhá polovina, ta větší,(!) je nekrytá, ale jsou zde zase veliké deštníky, co vás uchrání před úpalem. Krb, šutr na pečení steaků i udírna zde slouží k všeobecnému blahu hostů. Cyklisté i pěší, jakožto i turisté automobilní, zde najdou skvělý azyl, jak jsem již podotkl. Nesmím zapomenout na abstinenty z přesvědčení či z donucení: nealkoholické pivo Lobkowitz a velký výběr limonád a čepovaná kofola, to je zde zcela samozřejmé, stejně tak jako prodej sudových stáčených vín, či vín archivních a speciálních, a něco na zub jako sladkosti, chipsy, brambůrky, křupky a všeliké jiné slané pochutiny k pivu či vínu či lihovým nápojům, které zde také nechybějí v hojném zastoupení. Výrobky tabákové pak zde najdete jak u pultu výčepního, tak ve stroji, který vám po vhození určitého počtu mincí, vyplivne požadovaný balíček cigaret. Nedávejte mu ale padesátikoruny, ty on nemá rád. Ještě musím dodat, že je zde, vedle hlavního lokálu i veliký salonek (i šipky tam jsou) pro veliké oslavy. Často se zde pořádají rodinné oslavy, svatby, no, tam je to spíš povětšině tragedie, setkání spolužáků a taky!, taky zde každou chvíli hraje nějaká kapela k poslechu i tanci, hudebníci stylu bluegrass, country a i ti, kteří jsou takzvaní universální - k tanci i poslechu od Kabátů po lidovky.  Ještě o těch šipkách. Konají se zde šipkařské turnaje, jak dokládají přilehlé fotografie. V restauraci je vystaveno mnoho pohárů vítězů v této společenské sportovní disciplíně. Kolik se sem vejde lidí? Tak dva autobusy. A podrobný výklad, jak lze restauraci využít, vám nejlépe vyloží její majitelka, paní Marcela Kazdová, na telefonním čísle 737 723 510.

 
„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich